Lyžařský oddíl Mladá Boleslav — oddílová chata Erlebach

Historie chaty Erlebach

Máme-li vyprávět o naší boudě, kterou vlastníme v krásném koutě západních Krkonoš v  Rokytnicí nad Jizerou-Rokytno, nedaleko Dvoraček s pohledem na jednu z vysokých hor Kokrháč, musíme se nezbytně vrátit až do roku 1951.

Po roce 1945 nebyl problém získat chalupu nebo boudu v horách. V tuto dobu nebyla však ještě sjednocená tělovýchova, ani kolektiv lyžařu, který by zamýšlel vytvořit oddíl, který by pečoval o závodní a sportovní lyžování. Činnost v bývalém Sokole Mladá Boleslav, který velmi dobře pracoval před druhou světovou válkou, rozvíjel se i úspěšně po roce 1945, jak nám napovídá historie lyžování v Mladé Boleslavi. Nebyl však zájem získat pro svoji činnost vetší boudu. Byl to jen pronájem jedné malé chalupy v Rokytnici nad Jizerou v osadě Horní Domky, později chalupa zakoupená od majitele Jona. Bohužel byla tato chaloupka při sjednocení tělovýchovy, kdy veškerý majetek přešel do rukou ROH, prodána za Kčs 500,– cizí osobě.

Utvořením lyžařského oddílu při Sokole AZNP Mladá Boleslav, později TJ Spartak začala se také rozvíjet činnost lyžařského oddílu. Začala také starost sehnat boudu, neboť v tuto dobu již přešla Petrovka i Körberovka (nyní Světlanka) pod správu ústřední rady odborů. V tuto dobu byla ještě volná chalupa v Rokytnu, č.p. 37, která byla pronajata od Lesní správy Rezek, později ještě bouda č.p. 38. Začala starost o údržbu, která díky Přestavba chaty několika nadšenců dala obě boudy do solidního pořádku, ne však na dlouho, neboť lesní kalamita v roce 1951 donutila lesní správu ubytovat lesní dělníky k likvidaci kalamity, a tím nám byla dána výpověď. Vše se odehrálo před zimou a bylo nutno rychle hledat jinou boudu. Cesta nás vedla na MěNV v Rokytnici nad Jizerou a shodou okolností v tuto dobu se pro stáří odstěhovali Erlebachovi dolů do Rokytnice do chaloupky a stali se zaměstnanci JZD. Tehdejší tajemní MěNV nám nabídl tuto boudu, kterou vlastníme dodnes.

Začátkem prosince 1951 jsme se do této boudy nastěhovali. V té době v ní bylo k dispozici několik starých postelí, nějaká židle a pár starých stolů, ve sklepě trochu uhlí se dřevem. Spokojenost, že byla získána bouda a nadšení neznalo překážek. Donášelo se v batohu dříví a uhlí z  dřívějších dolních bud, obstaraly se staré přikrývky, a tak jsme přežili první zimu.

Nastaly však také nemalé starosti údržbou boudy, zejména lepenkové střechy, sekáním dvou hektarů luk, jedna z podmínek, že jsme tuto boudu dostali do nájmu. Osvětlení bylo na petrolejové lampy, později lihové a dále se obstaral malý agregát, a tím začínala elektrifikace boudy. Nevzpomínáme rádi na další agregát pro osvětlení, který nás zaměstnával denně s jeho nedostatky. Od 30. 7. 1974 přesně od 13.30 hodin se  rozsvítila poprvé světla z proudu ze sítě v rámci elektrifikace západních Krkonoš a veřejného osvětlení bud v okolí Dvoraček.

Největší problémy s boudou byla lepenková střecha, která se každý rok opravovala a stejně nám zatékalo. Nebylo peněz na důkladnou údržbu a tak po dobu třech roku se postupně kupoval plech na střechu, která byla pak brigádně oplechována. Postupně se vybavovaly pokoje, dolní společenská místnost, ze seníku byla provedena horní společná, z vikýře místnost označená osmičkou.

Hlavní údržba začala v roce 1972, kdy byla rozšířena chodba do boudy na lyžárnu o 30 m², v roce 1974 bylo započato s výstavbou sociálního zařízení, které bylo dokončeno 1976.

Zustaly zachovány doklady o koupi boudy z roku 1953. Bylo mnoho starostí přesvědčit vedoucí funkcionáře TJ a závodního výboru AZNP. Jednání s předsedou JZD, dále jednání na MěNV v Rokytnici nad Jizerou, v ONV Jílemnice, překonání jedné překážky za druhou vedly nás ke konečnému cíli získat boudu do vlastnictví, o čemž svědčí přídělová listina s č. j. Odb. Z. 614.5/54 Ved. ze dne 21. 12. 1954. Tolik o naší boudě.

F. Adler
(Přepsáno z originálu bez úprav)

›Poloha chaty  ›Aktuální počasí v Rokytnici